Virtuální a fyzický prostor ateliéru je bezpečným místem pro společnou diskuzi, spolupráci a výzkum. Každý uživatel ateliéru je autonomní individualita, ale mentální prostor, který sdílíme, a o který společně pečujeme, je víc než součet jeho jednotlivých částí. Kultivujeme dlouhodobou spolupráci a pomalost místo soutěže a rychlosti.

Uživatelé ateliéru v něm volně cirkulují a jejich přítomnost není omezena běžnými vzdělávacími cykly. To, že jsme momentálně součástí univerzity, je jen shoda okolností. Smyslem není získat akademický titul nebo být precizně vytrénovanou součástkou pracovního trhu. Pracovní trh, stejně jako ostatní lidmi navržené společenské systémy, jsou pro nás objekty pro analýzu a kritickou reflexi. Jsou předmětem nikdy nekončícího redesignu.

Design se snažíme chápat v jeho nejširším možném významu. Designér je pro nás jakýkoli člověk, který svou činností vědomě ovliňuje své okolí. Kategorie jako „spekulativní design“ vidíme jen jako dočasné konstrukty, které kriticky zkoumáme, nikoliv jako kryptogramy sloužící kariérnímu růstu nebo intelektuální dominanci. Proto většinu našeho času věnujeme rozvoji tohoto vědomí, ať už na individuální nebo kolektivní úrovni. Být skutečně přítomný, je naší jedinou podmínkou.

Řemeslo chápeme jako metodu, princip, vzor. Uživatelé ateliéru si mezi sebou kontextuálně předávají praktické dovednosti. Učíme se od sebe navzájem, nebo někoho dočasně přizveme. Nezaměřujeme se na jeden software, jednu dovednost nebo jednu filosofii. Programování je pro nás výtvarnou technikou stejně jako design technickou dovedností, písmo ilustrací a koláčový graf esoterickým memem. A taky naopak.

Pedagog je student je asistent je absolvent je pedagog je ateliér. To jsou jen dočasné a neustále cirkulující role mezi jednotlivými uživateli ateliéru. Pedagog se stává studentem, student se stává pedagogem nebo asistentem ve chvíli, kdy to dává smysl. Absenci smyslu vnímáme jako jeden z hlavních deficitů současné společnosti. Praktikujeme, vytváříme, rozvíjíme a pečujeme o rituály, které smysl podporují a validují.

Uživatelé ateliéru jsou všeobecné autonomní jednotky smysluplně se propojující ve větší celky, které vědomě tvoří společensky přínosné, otevřené, transparentní a svobodné Věci.

Ateliér je sám o sobě předmětem kritické reflexe a nikdy nekončícího redesignu. Každý rok zkoumáme, jestli máme zaniknout, nebo existovat dál.

Je potřeba zabít design, abychom mohli být znovu designéři.

Jsme škola poelitického designu a teorismu.

Sail strong 🏴