Kdo si v posledních dnech otevřel profil ministerstva práce a sociálních věcí na Instagramu, mohl si všimnout kampaně, která chce veřejnosti představit plánovanou revizi systému sociálních dávek. Jedno z videí uvozuje citace: „Dávkama akorát platíme nemakačenkům za lenost.“ Ministerstvo přitom přesná čísla o tom, kolik lidí v Česku dávky zneužívá, neeviduje – podle informací, které zaslalo redakci e15, vychází ze sociologického šetření agentury STEM nebo z počtu kontrol provedených úřadem práce. Ten na základě 122 tisíc šetření v roce 2022 odebral nebo odmítl vydat jedno procento z nich.
Zatímco ministr Marian Jurečka (KDU-ČSL) způsob komunikace považuje za cestu, jak dávky zbavit mýtů a předsudků, sociologové a odborníci upozorňují na populismus a necitlivost. „Stát nemá vysvětlovat mýty. Má měnit sociální systém tak, aby vyhovoval většině společnosti,“ kritizuje přístup resortu odbornice na strategickou komunikaci Denisa Hejlová.
Na sérii videí k revizi upozornil ve středu na svém účtu na sociální síti X sociolog a člen Národní ekonomické rady vlády Daniel Prokop, jehož výzkumná organizace PAQ Research na zakázku MPSV zpracovala hodnocení návrhu úpravy dávek. Ačkoliv některé části revize sociolog ocenil, kampaň, která ji doprovází, označil za „hloupou medializaci“. Stigmatizace dávek a lidí, kteří je pobírají, jde podle něj zcela zbytečně proti záměru ministerstva systém zjednodušit a umožnit jejich čerpání nízkopříjmovým skupinám.
Na dotaz redakce, jak se MPSV dívá na kritiku kampaně ze strany odborníků na komunikaci a sociologů, odpověděla ředitelka tiskového odboru Kateřina Procházková tak, že si resort uvědomuje, že je téma zneužívání dávek kontroverzní. „Hlavní sdělení videa „nový systém dávek bude výhodný pro ty, kdo si opravdu hledají práci“ považujeme za velmi motivační. Tedy nikoliv, neplánujeme videa stahovat, naopak budou další přibývat,“ popisuje plány ministerstva na představení plánovaných změn v oblasti dávek.
Chceme měnit stigma
„Uvedené video začíná typickým povzdechem, s nímž se ve společnosti setkáváme, a v kampani jsme využili modus vox populi s vykřičníkem i otazníkem. Není to stanovisko MPSV, naopak chceme tento stigmatizující názor společnosti změnit. Proto ve zmíněném videu říkáme důrazné: Tohle už ne! a uvádíme, jakými změnami systému tomu pomůžeme,“ vysvětluje dál Procházková.
Současně připomíná, že podobný názor na zneužívání dávek v poslední době vyjádřil například prezident Petr Pavel v Otázkách Václava Moravce, když řekl, že „nám tu roste několikátá generace, která si zvykla, že příjmem jsou dávky, nikoliv práce“. „A právě nejčastější výtky občanů MPSV využilo pro kampaň „reVize dávek, která má smysl“. Ta má ambici upozornit na pozitivní změny, které tato revoluční změna přinese,“ myslí si tisková mluvčí.
Přímo na sociální síti X pak na Prokopův příspěvek reagoval sám ministr Jurečka. „Z jednoho screenu to samozřejmě poznat není, ale všechny výstupy jednoduše ukazují, jaké všechny nadávky na dávky dnes lidé používají a že díky reVizi odstraníme jejich příčiny, tedy i důvod stěžovat si na systém a lidi, kterým má pomáhat,“ napsal.
Snaha postarat se o sebe
Kampaň MPSV ale považuje za problematickou například odbornice na strategickou komunikaci a zakladatelka stejnojmenné katedry na Fakultě sociálních věd UK Hejlová. „Zřejmě má občanům vysvětlit, že vláda pracuje na změně systému sociálních dávek, který napraví některé jeho chyby. Činí tak ale bulvárním, dá se říci až populistickým způsobem,“ říká a dodává, že sdělení tohoto konkrétního příspěvku jsou zkratkovitá a generalizující. „Není navíc jasné, jaká opatření vláda přesně zavedla a odkdy budou platit.“
Hejlová potvrzuje, že MPSV čelilo kritice kvůli způsobu komunikace úpravy systému dávek již dříve. Celá kampaň „reVize“, jak ministerstvo reformu označuje, totiž nese podtitul Sociální dávky už nebudou zadarmo. A jejich možné zneužívání si Jurečkův rezort stanovil za jednu ze svých hlavních priorit.
Ministr při dubnovém představení reformy zdůrazňoval, že v současném systému dávek chybí prvek motivace k aktivnímu řešení vlastní životní situace. „Chceme, aby lidé nebyli pasivní a aby jen nečekali na dávky. Naopak budeme podporovat aktivitu a snahu postarat se o sebe,“ řekl.
Nemakačenka? Chybějí data
V souvislosti s tím, kde a v jaké míře dochází podle ministerstva ke zneužívání dávek nejčastěji, přišla na MPSV v říjnu 2023 žádost podle zákona o svobodném přístupu k informacím o zaslání statistiky za období od ledna 2012 do prosince 2022 v Česku a dále samostatně v Ostravě. Ministerstvo na něj odpovědělo, že žádná taková data neeviduje. Kvůli tomu, že MPSV zveřejnilo pouze svou vlastní odpověď, nikoli původní dotaz, ale není jasné, jak přesně žádost zněla a kdo ji zaslal. Odpověď byla podle šéfky tiskového odboru Procházkové odmítnuta proto, že „tazatel položil nepřesný dotaz, na který nebylo možné kvalifikovaně v souladu s příslušnou legislativou odpovědět.“
„K tomuto lze ještě poznamenat, že ve vašem dotazu není přesně vyspecifikováno, co máte na mysli pojmem ,zneužívání dávek‘, odkazujete se na ,uskutečněný průzkum‘, ale ani tento nijak blíže nespecifikujete,“ odpovídá dál v dopise žadatelce ministerstvo. Na otázku redakce, zda tedy data o zneužívání dávek ministerstvo má či nikoliv, uvádí mluvčí Procházková následující: „Že dávky čerpají někteří lidé neoprávněně, a daňoví poplatníci kvůli tomu přicházejí o miliony korun, je bohužel objektivní fakt. Tomu ale čelíme jak kontrolami, tak i právě reVizí dávek.“
Ministerstvo se v tomto odkazuje například na data z roku 2023, podle kterých úřad práce v předchozím roce provedl téměř 122 tisíc kontrol, na základě kterých zamítl 360 nových žádností o některou z dávek hmotné nouze a 902 již vyplacených odebral.
Dále argumentuje průzkumem agentury STEM z ledna 2024, který si nechalo vypracovat, a podle kterého přes 80 procent Čechů považuje systém sociálních dávek za nespravedlivý. „Dvě pětiny Čechů pak osobně znají osoby, které systém dávek zneužívá. To je pro nás alarmující zjištění, na které reagujeme,“ říká Procházková. Podle dat o provedených kontrolách ale úřad práce dávky zamítl nebo odebral pouze u jednoho procenta případů ze 122 tisíc zmiňovaných šetření.
Stát málo využívá odborníky
Podle politologa a odborníka na politický marketing Otto Eibla z brněnské Masarykovy univerzity by mělo být ministerstvo v otázkách komunikace podobně citlivých reforem, jako jsou dávky, opatrnější. „Pokud měla tato kampaň cílit na lidi, kteří je pobírají, pak je přece nemůže stigmatizovat. Kampaně veřejných institucí by měly být zpracovávané odborníky,“ říká a současně připomíná, že s nimi český stát často spolupracuje málo.
To potvrzují také data zpracovaná agenturou CEEC Research pro Asociaci public relations (APRA) z letošního března, podle kterých byla v loňském roce českými veřejnými institucemi zadána pouze jedna jediná zakázka v oblasti komunikace s veřejností. APRA vyzývá k tomu, aby stát více využíval profesionální reklamní a marketingové agentury. S tím, že by mělo jít o externisty, ale Eibl nesouhlasí. „Stát potřebuje hlavně vlastní profesionály uvnitř institucí,“ myslí si. „V politické komunikaci je snadné někoho jednoduše nálepkovat, ale to, co stát potřebuje, je spíš konstruktivní řešení příčin, nikoli vysvětlování následků, čímž dávky nepochybně jsou.“
