Český dres bych si vybrala znovu, říká běžkyně s finskými kořeny Mäki. Po zranění stojí opět na dráze

Kristiina Sasínek Mäki

Kristiina Sasínek Mäki Zdroj: Daniel Dujsík

Kristiina Sasínek Mäki
Kristiina Sasínek Mäki
Kristiina Sasínek Mäki
Kristiina Sasínek Mäki
Kristiina Sasínek Mäki
9
Fotogalerie

Po odpoledni, které s kreativci e15 magazínu strávila Kristiina Sasínek Mäki focením u Proboštských jezer, se ihned vrátila do svého napjatého tréninkového a závodního programu. Na rozhovor se s námi spojila o pár dní později z polských Sopotů. Česko-finská běžkyně se sportu na té nejvyšší úrovni věnuje přes dvanáct let. „Svému dvacetiletému já bych řekla, ať se nebojí třicítky. Nic nekončí, naopak všechno začíná,“ komentuje to atletka.

Kristiina se narodila ve finském Seinäjoki česko-finským rodičům. Když se ale jako vrcholová sportovkyně měla rozhodnout, který dres oblékne, zvolila ten český. Náleží jí z matčiny strany. „Trochu jsem se bála, aby jeden z rodičů nebyl naštvaný. Nic takového se však naštěstí nestalo,“ oddychla si. Česko ji vychovalo běžecky, a reprezentovat se ho tak nakonec rozhodla i přesto, že tehdy byly zdejší kvalifikační limity nastaveny mnohem náročněji než v jiných zemích. „Dnes už je to ale vesměs sjednocené sportovními federacemi,“ říká. 

Mezi kluky jako ryba ve vodě

V dětství nejprve začala s gymnastikou, v tělocvičně však panovala rivalita ženského kolektivu. Starší děvčata šikanovala ta mladší. „Moc mě to ani nebavilo,“ dodává. A tak po vzoru svých spolužáků ze školy dala ve čtvrté třídě šanci atletice, kam chodily nejen holky, ale také kluci. „Bylo to pestřejší, i co se týká disciplín. A právě zde se ukázalo, že dokážu rychle doběhnout dál než ostatní.“ Kristiiny si brzy všiml její první běžecký trenér a začal ji systematicky připravovat. Když dosáhla dvacítky, s běháním to podle ní začalo být „vážnější“. Sportem se mohla začít živit.

Ačkoli mužský kolektiv jí více vyhovuje dodnes, na ženskou rivalitu mezi běžkyněmi si stěžovat nemůže. „Jsme sportovkyně, nemáme prostor na řešení zbytečných dramat,“ říká. Uznává však, že ani běžkyním se nevyhýbají komentáře směrem k jejich vzhledu a postavě. Ona sama si ty kritické nechce pouštět k tělu a budování zdravého sebevědomí u mladých sportovkyň si dala za úkol.

Mindráky moc neřeším

Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.

Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!