Přeskočit na obsah

Triton (mytologie)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Triton
Partner(ka)Hekaté
Tritonis
DětiPallas
Triteia
Crataeis
Calliste
RodičePoseidón[1][2] a Salacia[3] a Amfitríta[1][2]
PříbuzníBenthesikyme a Rhodos (sourozenci)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Triton nebo Tritón (řecky Τρίτων, Tritón; latinsky Triton) je řecký mytologický bůh, posel moře. Je synem boha moře Poseidona a jeho manželky Amfitríty. Byl obrovské postavy a podle nejstarších představ měl lidskou podobu; podle pozdějších byl napůl člověk a napůl ryba.[4]

Stejně jako jeho otec Poseidon je Triton zobrazován jako dospělý, v mužné síle. Má dlouhý plnovous, někdy nosí na hlavě věnec z vodních rostlin. Někdy nese trojzubec, ale menší než trojzubec Poseidonův. Jestliže je zobrazen s otcem, mívá trojzubec jen Poseidon (jako insignii vládce moří).

Tritonovým atributem bývá velká zavinutá a zakřivená lastura. Když na ni zatroubil prudce, rozbouřil moře, když zatroubil tlumeně, utišil i nejprudší mořskou bouři.[4]

Podle Hésioda přebýval Triton se svými rodiči ve zlatém paláci v mořských hlubinách.

Později se píše o tritónech v množném čísle jako o Poseidónových průvodcích a protějšcích nereidek (Néreoven či najád).[5] Tritoni dovádějí ve vodě s najádami. Také na moři zpívají, aby přilákali námořníky.

Pojmenování

[editovat | editovat zdroj]
  • Po Tritonovi je pojmenován největší měsíc planety Neptun. (Totožný s řeckým Poseidonem je římský bůh moře Neptun.[6])
  • Jméno Triton nese několik lodí, například pobřežních hlídek Spojených států amerických nebo námořní společnosti v Dánsku.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Triton (mythology) na anglické Wikipedii.

  1. a b Triton. In: Skutečný slovník klasických starožitností od Lubkera.
  2. a b Nikolaj Petrovič Obnorskij: Тритон. In: Encyklopedický slovník Brockhaus-Jefron, svazek XXXIIIa.
  3. Salacia. In: Skutečný slovník klasických starožitností od Lubkera.
  4. a b ZAMAROVSKÝ, Vojtěch. Bohové a hrdinové antických bájí. 1. vyd. Praha: Mladá fronta, 1965, s. 323.
  5. SVOBODA, Ludvík, ed. a kol. Encyklopedie antiky. Praha: Academia, 1973, s. 631.
  6. ZAMAROVSKÝ, Vojtěch. Bohové a hrdinové antických bájí. 1. vyd. Praha: Mladá fronta, 1965, s. 223.

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • SVOBODA, Ludvík, ed. a kol. Encyklopedie antiky. 1. vyd. Praha: Academia, 1973. 741 s.
  • ZAMAROVSKÝ, Vojtěch. Bohové a hrdinové antických bájí. 1. vyd. Praha: Mladá fronta, 1965. 337 s.

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]