Ateliér je zaměřen na studium malířství s důrazem na malířské postupy dvacátého století i současnosti. Malba je komplikovaným médiem, a zvláště forma závěsného obrazu je silně historicky zatížena. Na jedné straně představuje formu divákovi zdánlivě více přístupnou než méně konvenční média, na druhou stranu je nesnadné do tohoto tradičního pole vstoupit s nadějí, že dojde k možnému posunutí žánru. To je důvodem, proč v sobě malba v jistém smyslu skýtá past i osvobození. Studium malířství je především hledáním a ověřováním dlouhodobých hodnot v umění. Student/ka si nejprve vytváří řemeslný malířský základ, a na tomto základě buduje svůj vlastní umělecký profil. Je důležité být si vědom možností, které malba nabízí, ale nebýt uzavřen širšímu uvažování o umění. To je důvodem, proč prostředí ateliéru malířství nabízí více, než jen výuku malířských technik. Musí být místem diskusí a konfrontací vzájemných postojů. Podstatnou součástí ateliérového provozu tvoří návštěvy externích profesionálů nejen z uměleckého prostředí. Ti zprostředkovávají poznatky z oborů příbuzných i vzdálenějších, které pomáhají utvářet si komplexnější představu o světě. Z pozice pedagoga je nutný individuální přístup ke každému studentovi/studentce zvlášť dle temperamentu jedince a možností tvůrčího směřování. Studenti jsou vedeni k samostatnosti – pedagog může navrhnout cesty, jimiž je možné dojít k cíli, tento cíl si však musí stanovit studující sami. Je žádoucí, aby se v ateliéru setkaly co nejrůznější umělecké osobnosti, jedině tak může docházet ke vzájemnému obohacení a je možné vidět věci z jiných perspektiv. V ateliéru jsou rozvíjeny experimenty se skupinovým autorstvím, které členy ateliéru vedou k větší otevřenosti a potlačují sobeckost a sebestřednost. Tak jsou všichni vedeni ke vzájemné solidaritě obecně a uvnitř kolektivu a umělecké scény zvláště.