V anketě Sportovec roku na VUT 2021 se baseballista Filip Čapka umístil v první desítce. Když zrovna nenadhazuje v dresu Draků Brno, studuje Základy strojního inženýrství na FSI v Brně. Jak se mu daří kombinovat studium a vrcholový sport? A jak se liší baseball u nás a za oceánem?
V době, kdy děti obvykle běhají po hřišti za domem, běhal pětiletý Filip po hřišti baseballového týmu Draci Brno. A už s tím nepřestal. Letos má za sebou úspěšnou sezonu, ve které se vypracoval do stálé sestavy týmu a taky do reprezentace, s níž si zahrál mistrovství Evropy i světový šampionát.
Teď v prosinci má trochu volněji, baseballová sezóna probíhá od dubna do října. „V zimě trénuju zhruba čtyřikrát týdně tři hodiny. Mimo sezónu máme více individuální přípravy, takže si mohu trénink trochu přizpůsobit, třeba když mám hodně zkoušek ve škole,“ říká sportovec, který v létě tráví na zápasech každý víkend.
Celou svoji kariéru je věrný domovskému týmu a podle svých slov si neumí představit, že by v Česku hrál v jiném dresu, než jsou brněnští Draci. Snad jen kdyby přišla nabídka ze zahraničí. V cizině si ale už Filip zahrál, po maturitě vyrazil na jeden semestr za studiem do Spojených států, kde získal sportovní stipendium na univerzitě v Severní Karolíně. A i když se pravidla baseballu na obou březích Atlantiku nijak neliší, tamní sportovní svět je prý diametrálně odlišný.
„Moje zkušenost je, že co v amerických filmech a seriálech považujeme za přehnané, je ve skutečnosti pravda,“ říká se smíchem. A už vážněji dodává: „Pro většinu kluků v univerzitním týmu bylo studium víc o sportu, než o škole. Všichni se snaží dostat do prestižnějšího týmu na lepší univerzitu, takže do toho dávají vše, jen aby si jich někdo všimnul. Já hraju v Brně od svých desíti s podobnou partou kluků a je mezi námi silné pouto. Američtí hráči za jeden rok vystřídají třeba tři různé týmy, takže se moc neznají. Týmový duch tam samozřejmě je, ale zároveň je poznat, že jsou i konkurenti, na jedno místo v týmu připadají dva až tři kluci. Proto každý hraje hlavně sám na sebe, aby měl šanci dostat nejlepší nabídku,“ popisuje tvrdé konkurenční prostředí Čapka.
V Americe je poznat, že jsou hráči konkurenti. Na jedno místo v týmu připadají dva až tři kluci.
Letošní „školní sezóna“ bude pro Filipa Čapku náročnější, čeká ho psaní bakalářky a výběr magisterského studia. Na který obor zamíří, zatím neví, studium na strojárně ho ale baví. „Líbí se mi, že je to výzva, baví mě, že se musím snažit,“ říká. Život, který tráví mezi školou a tréninky, mu alespoň trochu usnadňuje stipendium UNIS určené výjimečným sportovcům z řad studentů. „Díky němu nemusím řešit brigády. V tomto se aspoň trochu přibližujeme Americe, což je dobře. Je totiž škoda, když musí někdo skončit se sportem, protože potřebuje při studiu ještě pracovat,“ dodává.
(ivu)