Přeskočit na obsah

Řecké písmo

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Alfabeta)
Řecké písmo
TypAbeceda
Mluvené jazykyŘečtina, s mnoha modifikacemi pro mnoho jazyků
Časové období~800 př. n. l. – současnost[1]
Předchůdce
PotomciGótské písmo
Hlaholice
Cyrilice
Koptské písmo
Arménské písmo
Staroitalské písmo
Latinka
ISO 15924Grek
Poznámka: Tato stránka může obsahovat fonetické symboly IPA v kódování Unicode.
Historie písma
Egyptské hieroglyfy 32. stol. př. n. l.
Sumerské hieroglyfy 34. stol. př. n. l.?
  • Sumerské klínové písmo 31. stol. př. n. l.
    • Semitská klínová písma ~2500 př. n. l.
      • Staroperský klínopis (pouze podoba) 525 př. n. l.
Věštebné kosti 5. tis. př. n. l.?
Mezoamerická písma doba různá
Řecká abeceda
Α α alfa Ν ν ný
Β β beta Ξ ξ ksí
Γ γ gama Ο ο omikron
Δ δ delta Π π pí
Ε ε epsilon Ρ ρ ró
Ζ ζ zéta Σ σ ς sigma
Η η éta Τ τ tau
Θ θ théta Υ υ ypsilon
Ι ι ióta Φ φ fí
Κ κ kappa Χ χ chí
Λ λ lambda Ψ ψ psí
Μ μ mí Ω ω omega
Stará písmena
Ϝ ϝ digama Ϙ ϙ koppa
Ϛ ϛ stigma Ͳ ͳ sampí
Ͱ ͱ héta Ϸ ϸ šo
Ϻ ϻ san
Řecká dopravní směrovací značka
Vývoj řecké abecedy

Řecké písmo je nejstarší dosud používané písmoEvropě. Řecká abeceda se též nazývá podle prvních dvou písmen alfabeta. Používá se téměř výhradně pro zápis řečtiny (s výjimkou koptštiny), i do jiných jazyků však pronikají řecká písmena např. jako matematické symboly. Písmo bylo vyvinuto v geometrickém období (kolem 9. století př. n. l.), pravděpodobně na základě fénického písma, a s několika změnami se používá dodnes.

Z alfabety do značné míry vychází i slovanské písmo cyrilice a nezpochybnitelnou příbuznost vykazuje i latinka. V kódování Unicode jsou znaky řeckého písma umístěny v rozsahu 0370–03FF (hexadecimálně).

Přehled řeckých znaků

[editovat | editovat zdroj]
# Písmeno Název Výslovnost Odpovídající fénické
písmeno
Transkripce do latinky
řecky česky humanistická
(Erasmova)
novořecká klasická

(Starověké Řecko)

novořecká
1. Α α ἄλφα alfa [a] [aː] [a] Aleph alef a
2. Β β βῆτα beta [b] [v] Beth bet b v
3. Γ γ γάμμα gama [g] [ʝ] před [e̞] nebo [i]; jinak [ɣ] Gimel gimel g g, j
4. Δ δ δέλτα delta [d] [ð] Daleth dalet d
5. Ε ε ἒψιλόν epsilon [e] [e̞] He he e
6. Ζ ζ ζῆτα zéta [zd], později [zː] [z] Zayin zajin z
7. Η η ἦτα éta [ɛː] ([h]) [i] Heth chet é i
8. Θ θ θῆτα théta [tʰ] [θ] Teth tet th
9. Ι ι ἰῶτα ióta [i] [iː] [i], [j] Yodh jód i
10. Κ κ κάππα kappa [k] [c] před [e̞] a [i]; jinak [k] Kaph káf k
11. Λ λ λάμβδα lambda [l] [l] Lamedh lámed l
12. Μ μ μῦ [m] [m] Mem mem m
13. Ν ν νῦ [n] [n] Nun nún n
14. Ξ ξ ξῖ ksí [ks] [ks] Samekh sámech x x, ks
15. Ο ο ὄμικρόν omikron [o] [o̞] Ayin ajin o
16. Π π πῖ [p] [p] Pe pe p
17. Ρ ρ ῥῶ [r], [r̥] [ɾ] Resh reš r (ῥ: rh) r
18. Σ σ
ς (koncové)
σῖγμα sigma [s] [s] Shin šín s s
19. Τ τ ταῦ tau [t] [t] Taw taw t
20. Υ υ ὒψιλόν ypsilon ([u]) [y] [yː] [i] Waw waw y (mezi souhl.) y, v, f
21. Φ φ φῖ [pʰ] [f] původ nejasný f f
22. Χ χ χῖ chí [kʰ] ([ks]) [ç] před [e̞] a [i]; jinak [x] ch ch
23. Ψ ψ ψῖ psí [ps] [ps] ps
24. Ω ω ὦμέγα omega [ɔː] [o̞] ó o

Zastaralé znaky

[editovat | editovat zdroj]
Písmeno Odpovídající fénické
písmeno
Název Transkripce do latinky Výslovnost
česky klasicky novořecky
Ϝ ϝ Waw waw Digama ϝαῦ δίγαμμα w [w]
Ϛ ϛ Waw waw Stigma στίγμα st [st]
Ͱ ͱ Heth chet Heta ἧτα ήτα h [h]
Ϻ ϻ Tsade sáde San ϻάν σάν s [s]
Ϙ ϙ Qoph kóf Koppa ϙόππα κόππα q [q]
Ͳ ͳ Tsade sáde Sampí σαμπῖ ss [sː], [ks], [ts]
Ϸ ϸ Shin šín Šo sh [ʃ]

Výslovnost spřežek v moderní řečtině

[editovat | editovat zdroj]
Spřežka Výslovnost Obvyklý přepis
IPA přibližně česky
αι [e̞] [e] ai
ει [i] [i] ei
ηι [i] [i] ēi, i
οι [i] [i] oi
υι [i] [i] ui
ωι [o̞] [o] ōi, oi
αυ

před neznělou souhláskou

[af] [af] af, au
αυ

jinde

[av] [av] av, au
ευ

před neznělou souhláskou

[e̞f] [ef] ef, eu
ευ

jinde

[e̞v] [ev] ev, eu
ηυ

před neznělou souhláskou

[if] [if] ēf, if
ηυ

jinde

[iv] [iv] ēv, iv
ου [u] [u] ou
ωυ [o.i] [oj] oy
γγ

před (vyslovovaným) e, i

[ɲɟ], [ɟ] nebo [ɲʝ] [ňď], [ď] n. [nj] ng, ngh
γγ

jinde

[ŋɡ], [ɡ] n. [ŋɣ] [ng], [g] n. [nch] ng
γκ

na zač. slova před e, i

[ɟ] [ď] g
γκ

na zač. slova jinak

[ɡ] [g] g
γκ

uprostřed slova

jako γγ
γξ [ŋɡz] [ngz] nx
γχ

před e, i

[ɲç] [nš] nch
γχ

jinde

[ŋx] [nch] nch
γμ [gm] n. [ŋm] [gm] n. [ngm] gm
μπ

na zač. slova

[b] [b] b, mp
μπ

jinde

[mb] n. [b] [mb] n. [b] mb, mp
ντ

na zač. slova

[d] [d] d, nt
ντ

jinde

[nd] n. [d] [nd] n. [d] nd, nt

Řecká abeceda v HTML a Unicode

[editovat | editovat zdroj]
Písmeno Název HTML Unicode
Α α alfa α 0391 03B1
Β β béta β 0392 03B2
Γ γ gamma γ 0393 03B3
Δ δ delta δ 0394 03B4
Ε ε epsílon ε 0395 03B5
Ζ ζ dzéta ζ 0396 03B6
Η η éta η 0397 03B7
Θ θ théta θ 0398 03B8
Ι ι ióta ι 0399 03B9
Κ κ kappa κ 039A 03BA
Λ λ lambda λ 039B 03BB
Μ μ μ 039C 03BC
Ν ν ν 039D 03BD
Ξ ξ ksí ξ 039E 03BE
Ο ο omíkron ο 039F 03BF
Π π π 03A0 03C0
Ρ ρ ρ 03A1 03C1
Σ σ sigma σ 03A3 03C3
Τ τ tau τ 03A4 03C4
Υ υ ypsílon υ 03A5 03C5
Φ φ φ 03A6 03C6
Χ χ chí χ 03A7 03C7
Ψ ψ psí ψ 03A8 03C8
Ω ω ómega ω 03A9 03C9

Poznámka: Pro velká písmena řecké abecedy v HTML je třeba napsat první písmeno za & velké (např. Γ).

V řecké mytologii je prvním Řekem, který začal psát alfabetou, Palamédés, známý vynálezce a objevitel v trojské válce.

  1. Pierre Swiggers, Transmission of the Phoenician Script to the West, in Daniels and Bright, The World's Writing Systems, 1996

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]