Přeskočit na obsah

Česká hudba: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
+koncertní sály ad.
značky: editace z Vizuálního editoru Edit Check (references) activated Edit Check (references) declined (other)
→‎Modernismus: oběti nacismu
značky: editace z Vizuálního editoru Edit Check (references) activated Edit Check (references) declined (other)
Řádek 441: Řádek 441:
| jazyk = cs
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2024-07-03
| datum přístupu = 2024-07-03
}}</ref> Schulhoff, Haas, Ullmann a Krása se stali oběťmi [[Nacismus|nacismu]].
}}</ref>


Překvapivého úspěchu mj. na scéně [[New York|newyorské]] [[Metropolitní opera|Metropolitní opery]] dosáhl [[Jaromír Weinberger]] se svou operou ''[[Švanda dudák (Weinberger)|Švanda dudák]]''. V Americe se prosadil také [[Karel Husa]], nositel [[Pulitzerova cena|Pulitzerovy ceny]].<ref>{{Citace elektronického periodika
Překvapivého úspěchu mj. na scéně [[New York|newyorské]] [[Metropolitní opera|Metropolitní opery]] dosáhl [[Jaromír Weinberger]] se svou operou ''[[Švanda dudák (Weinberger)|Švanda dudák]]''. V Americe se prosadil také [[Karel Husa]], nositel [[Pulitzerova cena|Pulitzerovy ceny]].<ref>{{Citace elektronického periodika

Verze z 6. 7. 2024, 17:30

Strana ze Sedleckého antifonáře, vytvořeného ve 2. čtvrtině 13. století

Pojem česká hudba označuje jak hudbu, hudební kulturu a její projevy na území Česka v celých jeho dějinách, od pravěku do současnosti, tak hudbu provozovanou českými rodáky, jakékoli národnosti, za jeho hranicemi. Časově sahá historie české hudební kultury do 10. století. Můžeme sice předpokládat, že hudba byla součástí rituálů již u pravěkých obyvatel Česka, ale s výjimkou několika archeologických nálezů, u nichž se uvažuje o hudební funkci, nemáme jak tyto dějiny mapovat. Za nejstarší českou píseň je považován chorál Hospodine, pomiluj ny, jež vznikl v 10. století. Nejstarší notace pocházejí z 11. století. Velkou politickou roli hrála hudba v husitské éře (15. století), bojová hymna Ktož jsú boží bojovníci se proslavila daleko za hranicemi. Velkou etapu české hudby představovalo baroko a klasicismus (17. a 18. století), kdy řada českých muzikantů odešla ze země a ovlivnila vývoj hudby evropské. Nejvýznamnějšími skladateli českého původu z této éry byli Heinrich Biber, Jan Václav Stamic, Antonín Rejcha a Jan Dismas Zelenka. V 19. století proměnil evropskou hudbu převrat, který je obvykle nazýván romantismem. Tento směr naplnil celé století. Česko do pantheonu jeho významných postav přidalo Bedřicha Smetanu a Antonína Dvořáka. Z Česka pocházel i Gustav Mahler, jenž propojuje hudbu romantickou a modernistickou. K rovněž přechodovému impresionismu lze řadit značnou část díla Josefa Suka a Vítězslava Nováka. Klasický hudební modernismus se ujal vlády na počátku 20. století a jeho velikány se z Čechů stali Leoš Janáček a Bohuslav Martinů. K nejvýznamnějším českým dirigentům patřil Rafael Kubelík. K nejslavnějším instrumentalistům z českých zemí patřil Ignaz Moscheles, k operním pěvcům Magdalena Kožená, nejproslulejším tělesem je Česká filharmonie. Z neklasických žánrů na sebe mezinárodním úspěchem upozornili Julius Fučík, Erich Wolfgang Korngold, Jan Hammer nebo Karel Gott. V roce 1946 vznikl nejvýznamnější český festival vážné hudby Pražské jaro.

Nejstarší česká hudba

Nejstarší památky

Svatováclavský chorál

Česká hudba má své kořeny v nejméně 1000 let staré duchovní hudbě. Nejstarší duchovní píseň v českých zemích byla staroslověnská Hospodine, pomiluj ny. Vznikla na konci 10. století nebo na počátku 11. století. Původ je zřetelně staroslověnský, do textu písně ovšem pronikly – patrně v průběhu času – i prvky staročeštiny. Autor písně je neznámý, tradice autorství někdy připisuje svatému Vojtěchovi.[1]

První duchovní píseň ve staročeštině Svatý Václave, vévodo české země (též Svatováclavský chorál) vznikla ve 12. století. Zapsána byla ale až ve 14. století v kronice Beneše Krabice z Veitmile. Autor je neznámý, tradované verze o autorství Arnošta z Pardubic nebo Jana Očka z Vlašimi padly se studiemi dokazujícími, že píseň je mnohem starší než uvedení arcibiskupové.[2]

Podobně významná je Ostrovská píseň. Opěvuje přítomnost Krista ve svátosti oltářní. Zapsána byla v kodexu kláštera z Ostrova u Davle, podle prvního verše se jí též říká Slovo do světa stvorenie a oproti svatováclavskému chorálu má již složitější básnickou formu.[3]

Již ve 13. století čeští hudebníci působili ve světě, jak dokládá osud Jeronýma Moravského. Pobýval v dominikánském klášteře sv. Jakuba v ulici Saint-Jacques v Paříži a sepsal zde Tractatus de musica, v němž shrnul veškeré hudební znalosti své doby.

Nejstarší hudební knihy

Související informace naleznete také v článku Seznam českých kancionálů.
Antifonář královny Rejčky

Jako samostatný druh notace se vyvinula specifická česká chorální notace (dříve zvaná rhombika), která vznikla v Čechách jako jeden z regionálních typů notace.[4] Mezi nejstarší hudební písemné památky patří některé rukopisy, zpěvníky, např.:

Středověk

Vyšebrodský klášter

Významným centrem středověké hudby byla Šumava. První hudební paměti lze nalézt v knihovně cisterciáckého kláštera ve Vyšším Brodě, založeného roku 1259. Jeden z vyšebrodských zpěvníků zachoval nejstarší českou světskou píseň: Otep myrrhy. Jde o píseň milostnou, ovšem o její světskosti se vedou spory, neboť její hrdinka, dívka toužící po milenci, může být též symbolem křesťanské duše toužící po Kristu.[5] Světský charakter je jistější u písně Jižť mne všě radost ostává, jejímž autorem byl Záviš ze Záp, nazývá se proto také Závišova píseň (mylně byla přisuzována Závišovi z Falkenštejna, tento omyl pochází od Balbína). Píseň pochází ze 14. století. Dalším kandidátem na první světské hudební dílo je milostná píseň Dřěvo sě listem odievá. Ve Vyšším Brodě byl uchován i Hohenfurter Liederbuch (Vyšebrodský zpěvník), v němž je zapsáno 81 německých písní - jde o nejvýznamnější památku středověké německé literatury uchovanou na českém území (viz též Hudba Němců z českých zemí). Rukopis č. 42 z roku 1410 zachycuje píseň Jezu Kriste, ščedrý kněže. Její autorství bývá připisováno Janu Husovi a rozšířila se i do Evropy, v němčině ji později otextoval Martin Luther.

Jistebnický kancionál

Husitskou písňovou tvorbu, tedy tvorbu přelomu 14. a 15. století, zachoval Jistebnický kancionál (zejm. Ktož jsú boží bojovníci, Povstaň, povstaň veliké město pražské, Dietky v hromadu se senděme, Slyšte, rytieři boží, Ó, svolanie Konstancké). Českobratrské písně 16. století redigoval Jan Blahoslav (např. Šamotulský kancionál z roku 1561). Blahoslav je také autorem první české hudební nauky (Musica, to jest Knížka zpěvákům náležité zprávy v sobě zavírající z roku 1558).

Typické pro české země jsou také roráty a liturgické zpěvy, které rorátní mši doprovázejí. Ty nemají v evropské kultuře obdobu.[6] Pro roráty je příznačné střídání chorálního zpěvu a menzurálních písní coby komentáře chorálního tématu. Na konci 15. století vznikala tzv. literátská bratrstva, hudební spolky při náboženských (katolických i nekatolických) institucích, která měla cechovní charakter a značný vliv na rozvoj hudby a hudebního vzdělání v Česku. Z této doby zřejmě pochází rčení „co Čech, to muzikant“.

Mezi renesančními skladateli nacházíme libereckého rodáka Christopha Demantia. Hudební hvězdou Rudolfova dvora byl Slovinec Jacobus Gallus.[7] Hudebními skladateli byli i Jan Campanus Vodňanský a Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic, známí spíše z jiných kontextů. Harantova Missa quinis vocibus je nejlepší ukázkou české vokální polyfonie přelomu 16. a 17. století.

Baroko a klasicismus

Jan Václav Stamic, zakladatel mannheimské hudební školy
Heinrich Biber

Důležitou etapou ve vývoji české hudby bylo baroko (17. a 18. století). Tehdy se hudba ustavila jako samostatný profesionální obor. Za první české hudební skladatele lze považovat barokní tvůrce jako byli Adam Michna z Otradovic[8], Heinrich Biber[9], Jan Dismas Zelenka[10] a Antonín Rejcha.[11] V Itálii působící Josef Mysliveček silně ovlivnil tvorbu mladého Wolfganga Amadea Mozarta.[12]

Další skladatelé byli Jan Ladislav Dusík[13], Jiří Antonín Benda[14], Jan Jiří Benda, František Xaver Richter[15], Jan Křtitel Vaňhal, František Xaver Brixi[16], Johann Caspar Ferdinand Fischer, Gottfried Finger, František Ignác Tůma, Andreas Hammerschmidt[17], Bohuslav Matěj Černohorský[18], Pavel Josef Vejvanovský[19], Samuel Capricornus a Leopold Koželuh. Významný zpěvník protestantských písní sestavil Jiří Třanovský.

Mnoho českých skladatelů a hudebníků působilo v době hudebního klasicismu v zahraničí, zejména v německých zemích, kde ovlivnili další vývoj evropské hudby. Mezi ně patří např. Jan Václav Stamic, zakladatel mannheimské hudební školy.[20] Dalšími českými emigranty v éře klasicismu byli Vojtěch Jírovec[21], František Antonín Rössler, Florian Leopold Gassmann, Pavel Vranický, Antonín Vranický, Jan Zach, Václav Pichl nebo František Kramář.[22]

Barokní divadlo v Českém Krumlově

Barokní opera měla v Česku své epicentrum v Zámeckém barokním divadle v Českém Krumlově, jež vzniklo v roce 1682 za Jana Kristiána z Eggenbergu, kdy na zámku působila stálá profesionální hudební a herecká skupina. Rozvoji hudby sloužily v barokním Česku zejména šlechtické kapely, ta kroměřížská ve službách olomouckého biskupa Karla II. z Lichtensteinu-Castelcorna byla větší než dvorská vídeňská kapela. V roce 1713 bylo ve Šporkovo šlechtickém divadle v Praze (dnes Swéerts-Sporckův palác) uvedeno první moderní operní představení. Při příležitosti korunovace Karla VI. českým králem roku 1723 Praha viděla první operní premiéru (Costanza e Fortezza Johanna Josepha Fuxe).

Stavovské divadlo

Velký vliv na české hudební prostředí mělo několik pražských pobytů Wolfganga Amadea Mozarta.[23][24] Přímo v Praze Mozart napsal a prvně uvedl operu Don Giovanni (29. října 1787 v Nosticově, dnes Stavovském divadle).[25]

V době národního obrození na barokní a klasicistní hudbu bezprostředně navázali Jakub Jan Ryba[26], Václav Jan Křtitel Tomášek[27] či František Škroup, jemuž se dostalo té cti, že nevědomky složil českou národní hymnu.[28] Škroup je také autorem první české opery Dráteník (1825).[29] Tito autoři z počátku 19. století bývají označováni za předchůdce romantismu či preromantiky. Zárodky českého romantismu by šlo hledat i u Jana Václava Hugo Voříška či Josefa Dessauera.

Romantismus

Bedřich Smetana

Barokní a klasicistní tradice byla základna, na níž se ve druhé polovině 19. století mohli postavit klíčoví autoři moderní české vážné hudby, kteří jinak nasáli romantickou inspiraci především z německé hudební tradice. Prvním byl Bedřich Smetana (zejm. Má vlast, Prodaná nevěsta, Dalibor), často označovaný za zakladatele české moderní (nikoli modernistické) hudby.[30][31] Ve svém díle usiloval o vytvoření svébytného českého hudebního stylu, přijal též ideu tzv. programní hudby.

Antonín Dvořák

Největšího mezinárodního ohlasu se dostalo Antonínu Dvořákovi, jenž se stal nejslavnějším českým skladatelem ve světě (zejm. Novosvětská, opera Rusalka, Slovanské tance, Violoncellový koncert h moll, Zlonické zvony, Stabat Mater či Rekviem). Podobně jako Smetana využíval lidovou hudbu, ale na rozdíl od Smetany nejen tu českou, ale i jinou slovanskou, později dokonce černošskou a indiánskou.[32] Smetana a Dvořák byli později označováni za antipody a vytvořily se dva klany umělců a teoretiků - dvořákovci a smetanovci, neboli "kosmopolité" a "národovci". Toto stavění dvou klasiků proti sobě však na konci 20. století vyčpělo. Jistou relevanci nicméně má, že Smetana zastával Palackého koncepci dějin (opřenou o husitství), zatímco Dvořák jako silně věřící katolík nikoli, což se projevovalo v rozdílnosti zpracovávaných témat.

Rodný dům Gustava Mahlera v Kališti

K romantismu lze zařadit i dílo Viléma Blodka či Zdeňka Fibicha. Jako pozdní romantismus bývá označováno dílo německy mluvící skladatele Gustava Mahlera, který se narodil v Kališti na Vysočině.[33] Také Mahlera ovlivnila česká lidová hudba, kterou slýchal v dětství. Vždy prosazoval na vídeňské jeviště (byl ředitelem Vídeňské státní opery) české skladatele, zejména Bedřicha Smetanu. Podle Foersterova svědectví byla Mahlerova znalost češtiny taková, že objevil nesrovnalosti v zavedeném německém překladu Prodané nevěsty a sám nově některé pasáže přeložil.[34]

Pozdní romantismus je asi nejpřesnější zařazení také u díla Josefa Bohuslava Foerstera, nejkonzervativnějšího z novějších českých hudebních skladatelů, nebo u Dvořákova žáka Josefa Suka staršího, který se ovšem později dotkl i impresionismu, ba expresionismu. Ruský romantismus silně ovlivnil Eduard Nápravník.[35] Jeho následovníky v ruském prostředí byli Jaroslav Křička a Fran Lhotka.

Modernismus

Leoš Janáček
Bohuslav Martinů

Tradice pak pokračovala s neztenčenou silou s nástupem modernismu, především díla Leoše Janáčka pronikla do celého světa.[36] Součástí repertoáru mnoha operních domů jsou všechny jeho opery, zejména Její pastorkyňa (v zahraničí pod názvem Jenůfa), Káťa Kabanová, Z mrtvého domu a Věc Makropulos. Často uváděny jsou také jeho Glagolská mše a Sinfonietta. Také Janáček se opřel o lidovou hudbu, dokonce nejsystematičtěji z českých skladatelů, nejčitelnější je to patrně v jeho Lašských tancích. Folklórní vliv ale na počátku 20. století systematicky a vědomě potlačil.[37]

Druhým nejvýraznějším českým modernistou byl Bohuslav Martinů (Julietta, Řecké pašije).[38] Smetana, Dvořák, Janáček a Martinů jsou často označováni za "velkou čtyřku" českých skladatelů, případně "pětku", je-li započten Mahler, jenž splynul s vídeňským kulturním prostředím.

Vítězslav Novák reprezentoval modernismus impresionistického typu. K dalším českým modernistům, nezřídka experimentujícím i s atonalitou a podobnými radikálními směry, patřili Alois Hába[39], Ervín Schulhoff[40], Pavel Haas[41], Viktor Ullmann, Hans Krása, Ernst Křenek, Vítězslava Kaprálová[42], Miloslav Kabeláč[43] či Petr Eben.[44] Schulhoff, Haas, Ullmann a Krása se stali oběťmi nacismu.

Překvapivého úspěchu mj. na scéně newyorské Metropolitní opery dosáhl Jaromír Weinberger se svou operou Švanda dudák. V Americe se prosadil také Karel Husa, nositel Pulitzerovy ceny.[45]

Interpreti

Rafael Kubelík

Česká hudba vyprodukovala i řadu úspěšných interpretů. Z dirigentů jsou to především Rafael Kubelík[46], Václav Talich, Václav Neumann, Karel Ančerl, Walter Susskind, Karel Kovařovic, Martin Turnovský, Josef Stránský, Zdeněk Mácal, Libor Pešek nebo Jiří Bělohlávek, v současnosti pak Petr Altrichter, Tomáš Netopil a Jakub Hrůša.

Dlouhý je seznam světově proslulých hudebních instrumentalistů: houslisté František Benda, Vojtěch Živný, Jan Křtitel Václav Kalivoda, Jan Křtitel Jiří Neruda, František Ondříček, Otakar Ševčík Jaroslav Kocián, Karel Halíř, Heinrich Wilhelm Ernst, Jan Hanuš Sitt, Ferdinand Laub, Jan Kubelík a Josef Suk mladší (Dvořákův pravnuk), klavíristé Ignaz Moscheles, Ignaz Brüll, Alfred Brendel, Alice Herz-Sommerová, Vilemína Nerudová, Rudolf Serkin, Gideon Klein, František Rauch, Alexander Dreyschock, Vilém Kurz mladší, Josef Páleníček nebo Rudolf Firkušný, violoncellisté David Popper, Antonín Kraft, František Xaver Neruda a Hanuš Wihan, cembalisté František Xaver Dušek a Zuzana Růžičková, hornista Radek Baborák, hobojista Václav Smetáček či harfista Jan Křtitel Krumpholtz.

Magdalena Kožená

Nelze opomenout pěvce a pěvkyně jako byly nebo jsou Ema Destinnová, Maria Jeritza, Jarmila Novotná, Ernestine Schumann-Heink, Gabriela Beňačková, Eva Urbanová, Soňa Červená a Magdalena Kožená. Velkými českými tenoristy byli Leo Slezak, Beno Blachut a Ivo Žídek. V současnosti velmi úspěšný je barytonista Adam Plachetka.

Z hudebních těles dosáhl mezinárodního významu symfonický orchestr Česká filharmonie. Její tradice sahá až do roku 1896, její první koncert dirigoval sám Antonín Dvořák. K dalším významným orchestrům v Česku patří Symfonický orchestr hlavního města Prahy FOK, Filharmonie Brno, Český národní symfonický orchestr, Janáčkova filharmonie Ostrava a Symfonický orchestr Českého rozhlasu. Komorní orchestry jako Barocco sempre giovane nebo Collegium 1704 se specializují na barokní hudbu. Proslulý komorní soubor České kvarteto zanikl roku 1934, Smetanovo kvarteto zaniklo v roce 1989, v jejich stopách jdou Pražákovo kvarteto, Talichovo kvarteto nebo Janáčkovo kvarteto. Slavný dívčí sbor Bambini di Praga zničila aféra se zneužíváním mladistvých.[47][48] Chlapecký sbor Boni Pueri naopak stále funguje, z dospělých sborů je to například Pražský komorní sbor. Na gregoriánský chorál se soustředí Schola Gregoriana Pragensis.

K výrazným hudebním pedagogům patřili Bedřich Diviš Weber nebo Simon Sechter.

Populární hudba

Karikatura Jaroslava Ježka
Karel Gott

Mnoho českých hudebníků ve 20. století se prosadilo i v nových žánrech. V oblasti jazzu to byli například Jaroslav Ježek[49], Emil František Burian[50], Miroslav Vitouš, Jiří Mráz nebo Felix Slováček. Českého původu je i Georg Riedel. Swingovou legendou byli big bandy Orchestr Gustava Broma a Orchestr Karla Vlacha.

V operetě jsou známými jmény Oskar Nedbal[51], Ralph Benatzky, Leo Fall či Rudolf Friml. V 90. letech 20. století nastal boom českého muzikálu.[52]

Ve filmové hudbě skladatelé Erich Korngold, Jan Hammer, Karel Svoboda, Petr Hapka, Zdeněk Liška, Jan Novák nebo Luboš Fišer. Markéta Irglová má za filmovou píseň Oscara.

Hvězdami české pop music jsou Karel Gott, Marta Kubišová, Helena Vondráčková, Eva Pilarová, Michal David, Hana Hegerová, Václav Neckář, Hana Zagorová, Marie Rottrová, Waldemar Matuška, Věra Špinarová, Jiří Korn, Petr Muk, Lucie Bílá, Aneta Langerová, Kryštof, Chinaski, Buty, Monkey Business nebo Ewa Farna. Ve vývoji české populární hudby sehrálo velkou roli divadlo Semafor.[53] Mezinárodní soutěže Eurovision Song Contest se Česko prvně zúčastnilo v roce 2007. Nejlepšího umístění dosáhl Mikolas Josef (6.), Vesna (10.) a Lake Malawi (11.).

Karel Kryl

Klasiky českého rocku jsou Vladimír Mišík, Ivan Král, Michal Pavlíček, Radim Hladík, Olympic, Katapult, Kabát, The Plastic People of the Universe, Pražský výběr, Dan Bárta, Lucie, Tata Bojs a další. K nejznámějším metalovým skupinám patří Master's Hammer nebo Silent Stream of Godless Elegy. Punkovými legendami jsou Visací zámek a Tři sestry.

Julius Fučík

V reakci na populární dechovou hudbu rakouskou (zejména vojenskou) se rozvinula i její specifická česká verze, především díky Františku Kmochovi.[54] Ve světě nejznámější české melodie jsou dodnes právě ty dechovkové (zejm. Vjezd gladiátorů Julia Fučíka a Škoda lásky Jaromíra Vejvody).[55][56] Proslulými soubory jsou Moravanka nebo Šlapeto.

Mezi folkové hudebníky pak patří například Čechomor, Iva Bittová, Věra Bílá, Karel Kryl, Jaromír Nohavica, Robert Křesťan, Karel Plíhal, Vlasta Redl, Bratři Ebenové a další. Ikonou české country byl především Michal Tučný.[57] Řazen k ní byl i Pavel Bobek.[58] Při hranicích folku a country nachází se trampská píseň, v Česku významná díky specifické váze trampingu v české kultuře.[59] Za barda moderní trampské písně bývá považován Wabi Daněk, jeho Rosa na kolejích pak bývá označována za trampskou hymnu.[60]

Tanec

Polka

Česko dalo světu skočný tanec jménem polka. Vznikl až v 19. století. Vynálezkyní tanečních kroků snad byla služka Anna Chadimová, v Kostelci nad Labem její kreaci měl zaznamenat učitel Josef Neruda. Původně byl prý nazýván "půlka" (podle polovičního tónu) a zkomolením vzniklo slovo polka, které prý tak nemá nic společného s Polskem (verze Čeňka Zíbrta). Existuje ale i opozitní teorie, která říká, že název naopak s Polskem souvisí velmi - prý vznikl na královéhradecku ze sympatií k polskému povstání v roce 1830, z kteréhož důvodu byl modifikován polský tanec krakowiak.[61] Třetí verze říká, že název vychází z toho, že první polku složil skladatel František Matěj Hilmar a nazval ji Esmeralda podle jisté polské zpěvačky. Polka každopádně pozoruhodně rychle dobyla svět. Již roku 1840 se tančila ve Vídni a studovat ji do Prahy přijel i Johann Strauss starší, který pak několik polek složil, a tanec tak zpropagoval.

Český balet se začal rozvíjet se zpožděním, až s otevřením Národního divadla. Prvním baletním mistrem zde byl jmenován Václav Reisinger (mj. choreograf prvního představení Čajkovského Labutího jezera), který se pokoušel balet prosadit již v Prozatímním divadle, ale protlačil jen baletní vložky v přestávkách oper.[62] Nejvýznamnějším českým baletním choreografem je Jiří Kylián.[63] K českým skladatelům baletů patřili Oskar Nedbal nebo Bohuslav Martinů.

Muzikologie a hudební teorie

Související informace naleznete také v článku Seznam českých muzikologů.

První teoretické spisy v českém jazyce, které se věnují hudbě, se objevují na přelomu 14. a 15. století. Mezi první autory zabývající se touto disciplínou se řadí:

Festivaly

Podrobnější informace naleznete v článku Seznam festivalů klasické hudby v Česku.
Rudolfinum v době pořádání Pražského jara

Krátce po druhé světové válce vznikl významný hudební festival vážné hudby Pražské jaro, jehož hlavní koncerty se konají v Rudolfinu a tradičně též ve Smetanově síni Obecního domu.[64] K dalším festivalům vážné hudby patří Smetanova Litomyšl, Janáčkovy Hukvaldy, Pražský podzim, Prague Sounds (dříve Struny podzimu), Mezinárodní hudební festival Leoše Janáčka v Ostravě (dříve Janáčkův máj) nebo Mezinárodní hudební festival Český Krumlov. Největším tanečním a baletním festivalem je Tanec Praha.

Colours of Ostrava

V oblasti jazzu je to Jazz Goes to Town v Hradci Králové, Bohemia JazzFest pořádaný v různých městech současně a Prague Proms. V oblasti rockové a popové hudby jsou největšími festivaly Rock for People, Colours of Ostrava, Trutnov Open Air Festival, Aerodrome, Benátská noc, Hrady CZ, Votvírák, United Islands of Prague, Rock for Churchill, Footfest, Keltská noc či Mácháč. Největšími metalovými festivaly jsou Masters of Rock ve Vizovicích, Brutal Assault v Josefově a Obscene Extreme v Trutnově, největším punkovým festivalem je Mighty Sounds v Táboře. V oblasti taneční a elektronické hudby je to Beats for Love ve Vítkovicích a Let It Roll.

Největší akcí lidové hudby je tradičně Mezinárodní folklorní festival Strážnice, podobné ladění má Mezinárodní dudácký festival ve Strakonicích, dechovkářskou tradicí je Kmochův Kolín, jemu se snaží konkurovat novější Národní festival dechových orchestrů. Velkou tradici má folkový festival Porta. K zaniklým festivalům patří hiphopový Hip Hop Kemp[65] nebo multižánrový Sázavafest.[66]

K nejznámějším hudebním cenám v Česku patří anketa popularity Český slavík, ceny Anděl, nebo Cena Antonína Dvořáka.

Koncertní a operní sály

Podrobnější informace naleznete v článku Seznam operních scén v Česku.
Interiér Státní opery
Janáčkovo divadlo v Brně

V Praze se opera uvádí na třech scénách, ve staré budově Národního divadla, ve Stavovském divadle a ve Státní opeře Praha. Všechny tyto scény jsou ukotveny pod hlavičkou Národního divadla, přesněji pod jeho sekcí Opera Národního divadla. V Brně se opera uvádí v Janáčkově divadle, jež spadá pod Národní divadlo Brno. Prozatímně jde také o hlavní stánek Filharmonie Brno. Ostravskou operní scénou je Divadlo Antonína Dvořáka, institucionálně podléhající Národnímu divadlu moravskoslezskému. Krajskými operními scénami jsou Jihočeské divadlo v Českých Budějovicích, Divadlo F. X. Šaldy v Liberci, Moravské divadlo Olomouc, Slezské divadlo Opava, Divadlo J. K. Tyla v Plzni a Severočeské divadlo opery a baletu v Ústí nad Labem.

Kongresové centrum Zlín

Nejmodernější koncertní symfonické síně v zemi nabízí Zlín se svým Kongresovým centrem, navrženým Evou Jiřičnou, v němž sídlí Filharmonie Bohuslava Martinů, a Ostrava s halou Gong, vzniklou přestavbou původního plynojemu z roku 1924 v dolní oblasti Vítkovice, podle projektu Josefa Pleskota. Zde má prozatím domovský stánek Janáčkova filharmonie Ostrava, pro niž se ovšem již připravuje nový Koncertní sál Ostrava, podle návrhu předního amerického architekta Stevena Holla.[67] Tím by se Ostrava měla stát centrem klasického hudby v Česku, ovšem brzy by jí měla vyrůst konkurence v Brně, v podobě Janáčkova kulturního centra.[68] V Praze je pak připraven projekt Vltavské filharmonie.[69] Tradiční koncertními sály jsou v Praze zatím Dvořákova síň v Rudolfinu a Smetanova síň v Obecním domě.

Mekkou české pop-music byla dlouhá léta pražská Lucerna.[70] V současnosti se největší koncerty odehrávají v O2 Areně, případně na fotbalových a hokejových stadionech, nebo na bývalých letištích a jiných volných prostranstvích.

Reference

  1. ↑ BÍLÁ, Martina. Kde domov můj, Svatováclavský chorál a další „hymny“. Radio Prague International [online]. 2014-09-28 [cit. 2024-07-03]. Dostupné online. 
  2. ↑ KUCHYŇOVÁ, Zdeňka. Svatováclavský chorál se mohl stát i hymnou. Jeho kořeny zřejmě sahají až do 12. století. Radio Prague International [online]. 2022-09-27 [cit. 2024-07-03]. Dostupné online. 
  3. ↑ TROST, Pavel. K nejstarší české duchovní poesii. Slovo a slovesnost 4/1949 [online]. [cit. 2024-07-03]. Dostupné online. 
  4. ↑ Chorální notace česká. Encyklopedieknihy.cz [online]. [cit. 2024-07-04]. Dostupné online. 
  5. ↑ LEHÁR, Jan. Staročeská píseň Otep myrry: smysl a struktura textu. Listy filologické / Folia philologica. 1994, roč. 117, čís. 1/2, s. 13–25. Dostupné online [cit. 2024-07-04]. ISSN 0024-4457. 
  6. ↑ Archivovaná kopie. svata-hora.cz [online]. [cit. 2016-12-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-12-23. 
  7. ↑ BAŤA, Jan. Jacob Handl-Gallus a hudební kultura rudolfínských Čech. Vltava [online]. Český rozhlas, 2024-06-29 [cit. 2024-07-04]. Dostupné online. 
  8. ↑ STEJSKALOVÁ, Helena. Talentovaný hostinský: Michna z Otradovic si od šenkování odskočil k muzicírování. Epochaplus.cz [online]. [cit. 2024-07-03]. Dostupné online. 
  9. ↑ KNOTEK, Milan. Heinrich Biber – houslový virtuos a skladatel ze Stráže pod Ralskem. Sever [online]. Český rozhlas, 2024-04-17 [cit. 2024-07-03]. Dostupné online. 
  10. ↑ HORÁKOVÁ, Bětka; HURNÍK, Lukáš. Jan Dismas Zelenka - a worthy challenger of the Baroque master Bach. Radio Prague International [online]. 2024-06-20 [cit. 2024-07-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. ↑ VALDEN, Milan. Skladatel Antonín Rejcha se narodil před 250 lety. Operaplus.cz [online]. 2020-02-27 [cit. 2024-07-03]. Dostupné online. 
  12. ↑ Skladatel Mysliveček zažil závratnou kariéru i pád do bídy. Pražský deník. 2017-03-07. Dostupné online [cit. 2024-07-03]. 
  13. ↑ VALDEN, Milan. Skladatel Jan Ladislav Dusík se narodil před 260 lety. Operaplus.cz [online]. 2020-02-12 [cit. 2024-07-03]. Dostupné online. 
  14. ↑ BROM, Rafael. Jiří Antonín Benda - vynálezce melodramu. D-dur [online]. Český rozhlas, 2022-09-18 [cit. 2024-07-03]. Dostupné online. 
  15. ↑ SEHNAL, Jiří. František Xaver Richter. D-dur [online]. Český rozhlas, 2011-07-07 [cit. 2024-07-03]. Dostupné online. 
  16. ↑ KUCHYŇOVÁ, Zdeňka. Před 290 lety se narodil hudební skladatel František Xaver Brixi. Jeho skladby patřily po celou druhou polovinu 18. století k nejhranějším. Radio Prague International [online]. 2022-01-07 [cit. 2024-07-03]. Dostupné online. 
  17. ↑ TUREK, Milan. Cholerik Hammerschmidt vyrostl z válečné vřavy a hraje se dodnes. Operaplus.cz [online]. 2020-10-29 [cit. 2024-07-03]. Dostupné online. 
  18. ↑ SPISAROVÁ-KOTÍK, Renáta. „Padre Boemo“. Život na výsluní i v ponížení. 340 let od narození Bohuslava Matěje Černohorského (1684−1742). Vltava [online]. Český rozhlas, 2024-04-02 [cit. 2024-07-03]. Dostupné online. 
  19. ↑ NAVRÁTIL, Boleslav. Pavel Josef Vejvanovský má kořeny v Hlučíně. Opavský a hlučínský deník. 2012-07-22. Dostupné online [cit. 2024-07-03]. 
  20. ↑ BROŽ, Filip. Skladatel Jan Václav Stamic má své kořeny na Vysočině. Havlíčkobrodský deník. 2016-03-05. Dostupné online [cit. 2024-07-03]. 
  21. ↑ Skladatel Vojtěch Jírovec z Budějovic znal Mozarta, Goetheho i Napoleona. Deník.cz. 2013-02-21. Dostupné online [cit. 2024-07-03]. 
  22. ↑ František Kramář. Talent z Kamenice proslul jako hudební skladatel. Jihlavský deník. 2020-12-04. Dostupné online [cit. 2024-07-03]. 
  23. ↑ HATINA, Bohuslav. Wolfgang Amadeus Mozart: Praha mu učarovala natolik, že se stala jeho pravou múzou. Novinky.cz [online]. 2021-12-19 [cit. 2024-07-04]. Dostupné online. 
  24. ↑ Moji Pražané mi rozumějí. Před 230 lety Mozart v Praze dirigoval Figarovu svatbu. Operaplus [online]. 2017-01-19 [cit. 2024-04-07]. Dostupné online. 
  25. ↑ Opera všech oper ve Stavovském divadle: Před 235 lety měl v Praze premiéru Mozartův Don Giovanni. Blesk.cz [online]. 2022-10-03 [cit. 2024-07-04]. Dostupné online. 
  26. ↑ HAVLÍČEK, Vít. Jakub Jan Ryba – pravdy a omyly, odkaz a dílo. Operaplus [online]. 2017-09-17 [cit. 2024-07-03]. Dostupné online. 
  27. ↑ BROM, Rafael. Václav Jan Křtitel Tomášek - geniální samouk. D-dur [online]. Český rozhlas, 2024-04-15 [cit. 2024-07-03]. Dostupné online. 
  28. ↑ 150 let od smrti Františka Škroupa. Vzpomínají i v Nizozemí. Lidovky.cz [online]. 2012-02-07 [cit. 2024-07-03]. Dostupné online. 
  29. ↑ KUCHYŇOVÁ, Zdeňka. První česká opera Dráteník slaví 180 let. Radio Prague International [online]. 2006-02-18 [cit. 2024-07-06]. Dostupné online. 
  30. ↑ KLEPAL, Boris. Smetanova hudba je krásná, ale těžká. Na průlom do světa po 200 letech stále čeká. Aktuálně.cz [online]. 2024-03-01 [cit. 2024-07-03]. Dostupné online. 
  31. ↑ Význam Bedřicha Smetany pro českou hudbu. Operaplus.cz [online]. 2014-05-07 [cit. 2024-07-04]. Dostupné online. 
  32. ↑ Antonín Dvořák. Český hudební slovník [online]. [cit. 2024-07-04]. Dostupné online. 
  33. ↑ POHANKA, Vít. Gustav Mahler: Jeden z největších skladatelů symfonické hudby počátku 20. století se narodil na Vysočině. Radio Prague International [online]. 2024-01-15 [cit. 2024-07-03]. Dostupné online. 
  34. ↑ FOERSTER, Josef Bohumil. Poutník v cizině. 1. vyd. Praha: Orbis, 1947. 358 s. 
  35. ↑ GROCHOVSKIJ, Vjačeslav. Oceňovaný a zapomenutý. Portrét českého dirigenta a skladatele Eduarda Nápravníka. Vltava [online]. Český rozhlas, 2021-11-23 [cit. 2024-07-04]. Dostupné online. 
  36. ↑ Skladatel Leoš Janáček je jedním z největších světových tvůrců 20. století. Týden.cz [online]. 2024-07-03 [cit. 2024-07-03]. Dostupné online. 
  37. ↑ Leoš Janáček. Český hudební slovník [online]. [cit. 2024-07-05]. Dostupné online. 
  38. ↑ KUČERA, Jan P. Bohuslav Martinů: Neprávem opomíjený skladatel, jehož největším snem byl návrat do své vlasti. Reflex.cz [online]. 2020-12-08 [cit. 2024-07-03]. Dostupné online. 
  39. ↑ HLAVATÝ, Pavel. Hudební genius Alois Hába doplatil na únor 1948. Plus [online]. Český rozhlas, 2023-06-28 [cit. 2024-07-03]. Dostupné online. 
  40. ↑ KINDLOVÁ, Veronika. Erwin Schulhoff - geniální a rudý. Sever [online]. Český rozhlas, 2014-06-06 [cit. 2024-07-03]. Dostupné online. 
  41. ↑ Skladatel Pavel Haas známý i neznámý. Novinky.cz [online]. 2020-03-01 [cit. 2024-07-03]. Dostupné online. 
  42. ↑ JEŽKOVÁ, Adéla. Svou hudbou učarovala světu. Dirigentka Kaprálová zemřela náhle v 25 letech. iDNES.cz [online]. 2021-10-02 [cit. 2024-07-03]. Dostupné online. 
  43. ↑ FALTÝNEK, Vilém. Od narození Miloslava Kabeláče uplyne 100 let, za rok se dočká první monografie. Radio Prague International [online]. 2008-07-30 [cit. 2024-07-03]. Dostupné online. 
  44. ↑ Petr Eben, zakladatel nádherné hudební dynastie. ČT24 [online]. Česká televize [cit. 2024-07-03]. Dostupné online. 
  45. ↑ KUKAL, Libor. Skladatel Karel Husa: Američan, který nepřestal být Čechem. Radio Prague International [online]. 2021-08-06 [cit. 2024-07-03]. Dostupné online. 
  46. ↑ KADLEC, Petr. Rafael Kubelík věřil, že duch nesmí být spoután politikou. Aktuálně.cz [online]. 2014-06-29 [cit. 2024-07-03]. Dostupné online. 
  47. ↑ Bambini di Praga definitivně končí. ČT24 [online]. Česká televize [cit. 2024-07-03]. Dostupné online. 
  48. ↑ Slavný sbor Bambini di Praga končí. Zazpíval naposledy. Aktuálně.cz [online]. 2011-06-28 [cit. 2024-07-03]. Dostupné online. 
  49. ↑ PŘIDAL, Zdeněk. Před 110 lety se narodil Jaroslav Ježek, geniální skladatel a textař dvojice V+W. iROZHLAS [online]. 2016-09-25 [cit. 2024-07-03]. Dostupné online. 
  50. ↑ JIREŠ, Roman. E. F. Burian byl významnou, byť rozporuplnou osobností české kultury. Přežil koncentrák, úspěšní jsou i jeho potomci. iReport [online]. 2019-08-17 [cit. 2024-07-03]. Dostupné online. 
  51. ↑ ZAJÍČEK, Zdeněk. Na jedné straně umělecký úspěch, na druhé ztráta manželky, syna a finanční problémy. To byl život Oskara Nedbala. České Budějovice [online]. Český rozhlas, 2024-03-24 [cit. 2024-07-03]. Dostupné online. 
  52. ↑ TICHÝ, Zdeněk A. Devadesátá léta překreslila divadelní mapu. iDNES.cz [online]. 2000-12-13 [cit. 2024-07-06]. Dostupné online. 
  53. ↑ STRNAD, Radek. Semaforu léta šedesátá: Tudy tedy kráčely dějiny české populární hudby!. Deník.cz. 2011-09-30. Dostupné online [cit. 2024-07-06]. 
  54. ↑ PETRŽÍLKOVÁ, Eva. Před 90 lety /30. dubna 1912/ zemřel kapelník a hudební skladatel František Kmoch. Radio Prague International [online]. 2002-05-02 [cit. 2024-07-04]. Dostupné online. 
  55. ↑ STEJSKALOVÁ, Klára. Král pochodů. Radio Prague International [online]. 2020-01-26 [cit. 2024-07-04]. Dostupné online. 
  56. ↑ FRANZKI, Tom. Škoda lásky. Píseň, která pomohla vyhrát válku a zněla i v seriálu M.A.S.H.. Deník.cz. 2020-10-08. Dostupné online [cit. 2024-07-04]. 
  57. ↑ JIREŠ, Roman. Michal Tučný - Král české country, který vášnivě miloval i hodně pil. iReport [online]. [cit. 2024-07-06]. Dostupné online. 
  58. ↑ Zemřel country zpěvák Pavel Bobek (†76): Podlehl těžké nemoci!. Blesk.cz [online]. 2013-11-20 [cit. 2024-07-06]. Dostupné online. 
  59. ↑ VIDOMUS, Petr. Tramping jako politikum. Putování za obzor svléká český fenomén donaha. Finmag.cz [online]. [cit. 2024-07-06]. Dostupné online. (cz) 
  60. ↑ Zemřel písničkář Wabi Daněk, autor neoficiální trampské hymny Rosa na kolejích. iROZHLAS [online]. 2017-11-16 [cit. 2024-07-06]. Dostupné online. 
  61. ↑ Před 210 lety se narodila Anna Chadimová, možná autorka polky. Hospodářské noviny (HN.cz) [online]. 2015-06-10 [cit. 2024-07-03]. Dostupné online. 
  62. ↑ WEIMANN, Mojmír. Počátky českého baletu. Operaplus.cz [online]. 2015-07-12 [cit. 2024-07-03]. Dostupné online. 
  63. ↑ NOSKOVÁ, Anna. Poprvé choreografické legendy. Jiří Kylián přivezl do Prahy osudovou inscenaci. Forbes.cz [online]. 2024-06-24 [cit. 2024-07-03]. Dostupné online. 
  64. ↑ Pražské jaro. Český hudební slovník [online]. [cit. 2024-07-03]. Dostupné online. 
  65. ↑ ZÁLESKÝ, Petr. Pořadatel Hip Hop Kempu je znechucený, festival na letišti v Hradci končí. iDNES.cz [online]. 2019-09-21 [cit. 2024-07-03]. Dostupné online. 
  66. ↑ Festival Sázavafest se příští rok neuskuteční, pořadatelé na něj nemají peníze. iDNES.cz [online]. 2023-12-18 [cit. 2024-07-03]. Dostupné online. 
  67. ↑ Špičkový koncertní sál se začne v Ostravě stavět ještě letos. Město vybralo zhotovitele. Novinky.cz [online]. 2024-02-27 [cit. 2024-07-06]. Dostupné online. 
  68. ↑ JEŽOVÁ, Vendula. Janáčkovo kulturní centrum v Brně: stavba koncertního sálu se opět odkládá. Brněnský deník. 2024-05-13. Dostupné online [cit. 2024-07-06]. 
  69. ↑ Symfonie kolonád nad řekou a sály lahodící oku i sluchu. Vltavská filharmonie se začne stavět do tří let. iROZHLAS [online]. 2024-01-25 [cit. 2024-07-06]. Dostupné online. 
  70. ↑ HEJMA, Alan. Legendární pražská Lucerna se otevřela před 100 lety. iDNES.cz [online]. 2020-12-29 [cit. 2024-07-06]. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Česká_hudba&oldid=24062645“