Bank��e postupn� nahrazuj� aj��ci. P�in�ej� inovace a m�n� firemn� kulturu i organizaci pr�ce

V�na�� bance m�me lidi, kte�� pracuj� jako roboti. V�budoucnu budeme m�t roboty, kte�� se budou chovat jako lid�. Nesejde na�tom, zda se jako banka rozhodneme t�chto prom�n z��astnit. Tenhle v�voj zkr�tka p�ijde. Smutnou pravdou je, �e bankovn� sektor u� nebude v�budoucnu pot�ebovat tolik zam�stnanc� jako doposud, �ekl loni ��f Deutsche Bank John Cryan. Od�leto�n�ho jara u� n�meckou banku ne��d�, jeden z�nejv�t��ch finan�n�ch dom� sv�ta se p�esto vlivem technologick�ch inovac� do�propou�t�n� tis�c� zam�stnanc� d�v�. Nen� s�m. V�t�inou z�bank odch�zej� m�n� kvalifikovan� lid� obsluhuj�c� p�ep�ky, jejich� pozice alespo� z��sti nahrazuj� program�to�i a�dal�� IT specialist�.

Pr�v� v�znam softwarov�ch v�voj���, syst�mov�ch in�en�r� �i odborn�k� na�kybernetickou bezpe�nost v�bank�ch neust�le nar�st�. V��vodu zm�n�n� roboty, kte�� v�bank�ch nej�ast�ji nahrazuj� lidsk� oper�tory call center, ostatn� mus� vyv�jet a�d�le spravovat pr�v� aj��ci. Ti rovn� vytv��ej� a�zabezpe�uj� programy pro internetov� �i mobiln� bankovnictv� a��e�� i�des�tky dal��ch on-line slu�eb, je� �esk� a�sv�tov� finan�n� domy nab�zej�.

�

IT specialist� p�itom do�bank nep�in�ej� jenom technologick� inovace. Spolu s�nimi do�nich p�ich�z� i�m�n� form�ln� firemn� kultura, ze�kter� se d�ky nim mohou t�it i�dal�� zam�stnanci. Informatik� je na�trhu pr�ce tradi�n� nedostatek, ��d�ni jsou p�itom prakticky u�v�ech velk�ch korporac�. B�n� proto pob�raj� dva- a� �ty�ikr�t v�t�� plat, ne� kolik �in� celost�tn� pr�m�r. Z�toho d�vodu je u� tolik nel�kaj� vysok� v�platy, kter� pova�uj� za�samoz�ejmost, ale pr�v� dobr� pracovn� podm�nky ve�znamen� mo�nosti pr�ce z�domova nebo men��ho d�razu na�firemn� hierarchii.

Podle headhunter�, kte�� do�bank p�iv�d�j� mimo jin� tak� elitn� IT mana�ery, banky pr�v� pod vlivem aj��k� prom��uj� svou organiza�n� strukturu. Novinkou je takzvan� agiln� zp�sob organizace, kdy lid� z�r�zn�ch obor�, jako je pr�v� IT nebo pr�vo �i prodej, tvo�� jeden t�m, kter� se ve�finan�n�m dom� star� o�dan� projekt.

Jak se vlivem zvy�uj�c�ho se po�tu IT specialist� v�jejich �ad�ch prom��uj� tuzemsk� banky?

Ve�spo�iteln� l�kaj� dvac�tn�ky

�esk� spo�itelna dlouh� roky platila za�velmi konzervativn� banku, kterou si konkurenti dob�rali pro nemodern� vzhled jej�ho internetov�ho bankovnictv� i�pobo�ek. Nejv�t�� �esk� banka si v�tky vzala k�srdci a�posledn� dva roky proch�z� prom�nou.

Spo�itelna zakl�d� nebo modernizuje pobo�ky, kter� lid� mohou nav�t�vovat nonstop a�ve�kter�ch mohou sv� finan�n� z�le�itosti �e�it bez obsluhy za�pomoci po��ta��. Podobn� p��stup banka raz� tak� v�internetov�m bankovnictv�, kdy p�vodn� syst�m jm�nem Servis 24 postupn� nahrazuje modern�j��m programem George.

Podle Luk�e Souhrady, HR experta �esk� spo�itelny, jsou podobn� inovace d�vodem, pro� se bance nyn� da�� ve�zv��en� m��e l�kat nov� aj��ky. "Mnoz� z�nich jsou hrd� na�sv�j status digit�ln�ch pank���, kte�� p�ich�zej� s�p�elomov�mi �e�en�mi v�oblasti otev�en�ho bankovnictv� a�fintech sv�ta," uv�d� Souhrada.

Jak up�es�uje, v�sou�asnosti se zab�v� IT cel�ch deset procent zam�stnanc�. Velkou ��st z�nich p�itom p�edstavuj� lid� kolem dvaceti �i t�iceti let.

"Celkem u� takov�ch pracovn�k� m�me celou p�tinu. I�to je z�ejm� d�vod, pro� jsme pro dal�� mlad� uchaze�e o�pr�ci atraktivn�," m�n� z�stupce HR odd�len� banky. Podle n�j se vnit�n� chod spo�itelny v�mnoh�m podob� start-upu. "Pokrok modern�ho IT je postaven na�odvaze pr�kopn�k�, a�proto tento sm�r podporujeme. Kolegy motivujeme, aby se neb�li p�ich�zet s�nov�mi n�pady," dod�v� Souhrada.